ROZHOVOR: Piloti jsou skuteční blázni. Při létání poznáte všechny své limity, říká Martin Matula, pilot vyhlídkových letů Brno.

Už je to pár týdnů, co jsem zažila své vzdušné poprvé. Vyhlídkový let z brněnského letiště v Tuřanech – díky zážitkové agentuře Impresio.eu a také skvělému týmu tamních pilotů. Zkušený (a také velmi mladý 😊) pilot Martin Matula a dispečer Tomáš Sláma mě zasvětili do tajů jejich leteckého řemesla a já si mohla vyzkoušet, jaké to je pilotovat malé letadlo, elegantní jednomotorovou krásku – Cessnu 172 a rozletět se, kam chci! A protože je tento zážitek ve vzduchu naprosto výjimečný, vznikl rozhovor o vyhlídkových letech, zkušenostech i kuriozitách ze života brněnských pilotů! Věřím, že vás také inspiruje ke vzdušnému dobrodružství.

Autor: Martina Burýšková

Martine, jakou kapacitu má Cessna 172, kterou jsme dnes letěli?
Za běžných podmínek mohou letět tři lidé a pilot, ale paliva máme cca na hodinu letu. Palivo něco váží a jeho množství určuje délka letu a počet lidí na palubě. Stalo se nám, že přišli tři lidé na vyhlídkový let a paní vážila odhadem dvě stě kilo. K tomu pán, který měl tak sto padesát, a ještě třetí minimálně se sto kilogramy. V takových situacích se cítíme velmi trapně. Těžko se říká: „Promiňte, jste moc těžcí, to letadlo nepoletí.“
V létě je navíc limitující teplo. Čím je tepleji, tím má letadlo nižší výkon a může nastat situace, že nepoletí. Vše je počítáno na maximální vzletovou hmotnost. Může přijít chvilková změna větru, klesavý proud a je problém. O tom někteří nezkušení piloti a prodejci vyhlídkových letů ani nevědí. Jenže letecká nehoda je souhra více okolností a v momentě další nenadálé situace může nastat neštěstí.

Zažili jste takovou krizovou situaci?
Martin: Naštěstí ne. Při jednom letu jsme potřebovali více paliva a tehdy jsem vědomě letěl s těžším letadlem, i když jen o pár kilo. Venku bylo kolem 38 °C a letadlo nechtělo letět. Vzneslo se, houpalo a pak vystoupalo. Člověk v takových situacích může jen čekat a doufat. Vše je jenom o bezpečnosti.

Kolik letů ročně realizujete?
Tomáš: Loni jsme nalítali 620 hodin v rámci vyhlídkových letů a letecké školy.

A jaké letecké služby veřejnosti nabízíte?
Martin: Vyhlídkové lety jsou spíš příjemný doplněk, nejde na nich dělat byznys. Máme také leteckou školu pro piloty a licenci na fotolety. Létají u nás i archeologové, kteří fotí různé tvary a barvy obilí, podle nichž dokážou zjistit, kde např. někdo před pěti set lety otočil hlínu, protože obilí v tomto místě dorůstá o něco výš a má jinou barvu. Podle toho hledají různá římská sídliště apod. Jeden archeolog mi při letu přímo ukazoval, kde byl římský tábor. A podle obilí je také krásně poznat, kudy vede plynovod a ropovod. I v těchto místech je obilí větší a má jinou barvu. Lítali jsme například i pro brněnskou pobočku České televize nebo pro Povodní Moravy.

Tomáš: A máme také vlastní servis letadel. Aktuálně si přestavujeme jedno letadlo a stavíme i nové, dvoumístné, což je běh na dlouhou trať. Jen generálka motoru stojí osm set tisíc korun.

Vzpomenete si, kdy jste letěli poprvé a jaké to bylo?
Martin: Poprvé jsem letěl v osmi letech na dovolenou s babičkou a dědou, a díky tomu jsem se rozhodl, že budu pilotem. Nejdřív jsem ale nechtěl a strašně se bál. Dokonce jsem se zavřel v Brně na letišti na záchodě a celé to prořval. (smích)  

Od té doby jste ale názor změnil…
Martin: Ano, a musíte být správný blázen, abyste všechno kolem pilotování absolvovali dobrovolně. Kapitán a školitel Smartwings na posledním školení zmiňoval, že piloti jsou skuteční blázni, kteří každého půl roku dobrovolně podstupují náročné zkoušky na simulátorech, každý rok chodí k leteckému doktorovi na testy a podstupují velkou zodpovědnost. Někdo, kdo by pilotování skutečně nemiloval, by to nepodstoupil.  

Jak dlouho pilotujete a kde jste začínal?
Martin: Létám třináct let. Začínal jsem v Brně v Medlánkách na větroních. Jsou super a zase bych se k nim chtěl vrátit. Je to nejhezčí létání, žádný hluk motoru, slyšíte jen svištění vzduchu a vnímáte přírodu. Jste jako pták. Ale máte jen jeden pokus na přistání, a to se musí povést. Proto se říká, že nejzkušenější dopravní piloti začínali na větroních. Odsud si lépe nacítí aerodynamiku letadla a mnohem lépe chápou jeho fyziku. Při výcviku na simulátoru se ani netrénují situace, kdy by u letounu vysadily oba motory. Tak málo je to pravděpodobné. Pokud máte výcvik jako plachtař, je to velká výhoda. 

Jak dlouho jste tady v Tuřanech?
Martin: Před čtyřmi lety jsem zde začal létat vyhlídkové lety a mezitím jsem dělal výcvik na dopravní boeing. Poté jsem odešel do Prahy, ale pak spadly MAXy (pozn. Boeing 737 MAX, nehody v letech 2018 a 2019) a létali jsme míň. No a pak přišel covid a já se zase přesunul víc sem, do Tuřan, a udělal si výcvik na instruktora. Takže teď létám hlavně jako instruktor a samozřejmě i s boeingem. K tomu jsem absolvoval výcvik instruktora na dvoumotorové letadlo a na přístrojovou kvalifikaci, což jsou nejvyšší kvalifikace, které můžete mít.  

S jakým strojem nejraději létáte?
Martin: Právě s Cessnou 172, která se ale samozřejmě nedá srovnat s boeingem. Jde o úplně jiný druh létání. Na malém letadle se mi líbí, že se zaletíte podívat i dolů, když vidíte zajímavé místo, zámek atd. To v boeingu nejde. (smích) Jste v něm mnohem více svázaní předpisy.

Jak zvládáte kombinovat létání s boeingem, vyhlídkové lety a povinnosti instruktora?
Samozřejmě se to kombinuje hůř, protože musíte dodržet limity na odpočinek na všechny tyto lety. Mojí prioritou je létání na boeingu a dokud nezačne letní sezona dovolených, kombinovat se to dá. Mimo sezonu máme jen pár letů za měsíc a zbytek času trávím tady, se studenty.

Jaké podmínky musí být splněny, aby se mohlo letět na vyhlídkový let?
Martin: Musíme dodržovat všechny předpisy a proškolit klienty, než nastoupí do letadla. Jako piloti musíme dodržovat limity odpočinku. Pokud například celý den létáte, už byste večer neměli nikoho vést, ani na krátký vyhlídkový let.
Máme stejný certifikát jako Smartwings, který se liší jen drobnostmi, proto musíme mít patřičná školení a přezkušování probíhá každého půl roku, tak jako v aerolince. Musíme dodržovat pravidla letu, podle kterého chceme letět, a nejvíce nás limituje počasí. Mraky musí být dostatečně vysoko, nutná je dobrá dohlednost a nesmí moc foukat.
Také letadlo musí být způsobilé a mít splněné všechny prohlídky a pojištění. Udržujeme si letadla v našem certifikovaném servisu.
Pilot samozřejmě musí mít platné všechny kvalifikace, z nichž nejzásadnější je medical. Jde o průkaz zdravotní způsobilosti, který se obnovuje každý rok, a piloti chodí na prohlídky ke speciálnímu leteckému lékaři.
Poté je samozřejmostí platná letecká licence, která se obnovuje každé dva roky.

Tomáš: Splněn musí být také váhový limit každého člověka, zejména pokud je plné letadlo.

Martin: Letadla jsou obecně konstruována na určitou povolenou nosnost. V porovnání s auty jde u letadel o větší problém. Neustálým přetěžováním může dojít k únavě materiálu. A toto letadlo opravdu není problém přetížit, když si do něj sednou čtyři dospělí a přidáte plné nádrže paliva.

Existují zdravotní omezení lidí pro vyhlídkové lety?
Martin: Obecně pokud má člověk zdravotní problém, měl by vhodnost létání řešit s lékařem. Například cukrovkář. Ten může být i pilotem, pokud letí vícečlenná posádka. Platí také váhové omezení. Ale měli jsme tu i vozíčkáře, který s námi bez problémů letěl.
Létat se nedoporučuje těhotným ženám a lidi musí počítat s tím, že v případě problémů se letadlo nedostane hned na zem. Nejdříve třeba za čtyřicet minut.
Člověk by se měl cítit zdravě, neměl by požít návykové látky a alkohol, což ohrožuje i bezpečnost letu.

Co je na vaší práci nejtěžší?
Martin: U dopravního létání v sezóně je to asi schopnost těla se přizpůsobit a pracovat s únavou, protože střídáte noční a denní lety. Všechno se lze jinak naučit, musíte dodržovat předpisy a znát systémy i letadlo téměř nazpaměť.  
Každý proto pilotovat nemůže. Zažíváme stres, který je nezbytný, ale jen do určité úrovně. S rostoucím stresem do určitého bodu stoupá i výkonost. Ale když ho dosáhnete a stres dál stoupá, začne vaše výkonnost klesat.
Paradoxně nejvíc nehod se děje ve chvíli, kdy letíte v režimu autopilot. Máte nejmíň práce, jste uklidnění, bez stresu a vše je v pořádku. Takže během přistání, když jste nabuzení a máte největší pozornost i stres, je i vaše výkonnost největší.
Pilot musí neustále vnímat vše kolem. Proto jsou v dopravních letadlech dva piloti, a ještě dlouho budou. Autopilot neodstartuje, i když by občas dokázal přistát. Proto je nejdůležitějším faktorem stále člověk. Když selže jeden, je tam druhý a jeden druhého kontroluje. Poznáte tam všechny své limity. Létání je také o komunikaci, hlavně ve vícečlenné posádce. V momentě také musím být připraven a umět převzít řízení.

A co na své práci a létání máte nejradši?
Tomáš: Tady je to kolektiv. Spousta lidí si k nám přijde pokecat o létání, protože to manželky doma nezajímá. A různorodost, protože každý den je jiný. Někdy příjemně překvapí i lidé. Nikdy se mi ale nestalo, že by přišel někdo vyloženě nepříjemný.
Jen jednou jsme tu měli paní, na které se až za letu projevilo, že je opilá. Byla starší, slavila narozeniny a přišla s vnučkami. Jenže za letu začala obtěžovat a osahávat pilota. Dokonce chtěla vystupovat za letu.
Někdy máme i kuriózní případy. Například paní, která se před letem omlouvala, že si dala panáka, aby se nebála, ale nečekala, že to způsobí vidiny a uvidí na dráze běhat geparda. Jenže jí se to nezdálo... Na letišti je totiž sokolník plašící zvěř, která se na dráhu hojně stahuje, a tehdy skutečně vozili geparda na korbě autě, aby před ním vše prchalo.

Martin: U mě je to kombinace všeho. Líbí se mi, že létání je svázáno s předpisy a víceméně si nemůžete dělat, co chcete. Vše má jasně daná pravidla. A přesně to dělá letectví bezpečným. Na vše máme příručky a postupy, všechno se cvičí a trénuje. Ale samozřejmě je to o lidech, až sedmdesát pět procent nehod způsobuje lidský faktor.
A podle mě chce každý létat. Jako děcko mě fascinovalo, že tak těžká věc vzlétne a letí. Jak to někdo dokázal vymyslet před takovou dobou?

Co byste doporučil lidem, kteří se bojí létat, ale chtějí?
Tomáš: Se strachem z létání se potýkám i ve vlastní rodině. V Praze je dostupný simulátor pro ty, kdo se bojí létat. Mohou absolvovat kurz a vyzkoušet si to.

Martin: Já bych doporučil prostě si to vyzkoušet. (smích) Lidé ale mají mylnou představu o létání. Pomohlo by, aby si povykládali s někým, kdo jim zodpoví každou otázku a vysvětlí, že to není nebezpečné. Já se paradoxně bojím nejvíc cestou na letiště, v autě. Ale když jsem na místě a mám letět třeba do Tel Avivu, už je vše v pořádku.
Je také potřeba lidem vysvětlit, že při vysazení motoru má letadlo stále křídla, plachtí a kolem je plno polí, kde lze bezpečně přistát. Pilot je vycvičený a když letí s jednomotorovým letadlem, ví, že pod sebou má potřebnou plochu. I proto při vyhlídkovém letu stoupáme co nejvýš, abychom v případě nutnosti měli čas doklouzat třeba do Medlánek, pokud by motor vysadil. Pilot takto musí přemýšlet. Pokud jsou v letadle dva motory, je to něco jiného. Pak už byste museli mít obrovskou smůlu, aby vysadily oba naráz.

Jak odpočívá pilot letadla ve svém volném čase?
Martin: Na letišti. Jednoznačná odpověď. To vám řekne každý pilot. (smích)
Je to specifický obor. Létáte proto, že to milujete, a když si chcete odpočinout, stejně vás to láká jít na letiště a s někým si jen povykládat. A otevřít si alkoholické pivo. Protože když si dáte nealko, tak ještě přemýšlíte, že byste mohli letět…

Tomáš: Je to diagnóza. Když jsem někde jinde a je pěkně, přemýšlím, proč zrovna neletím. Ale přítelkyně to moc nechápe. (smích)

V Brně můžete absolvovat také sólo vyhlídkový let pro 1 osobu v letounu Cessna 150L a zvolit si délku letu a trasu na přání! Na výběr je dvacetiminutový i šedesátiminutový let.

Nebo zažijte neopakovatelný noční vyhlídkový let letadlem nad osvětleným Brnem až pro tři osoby a vychutnejte si exkluzivní zážitek z výšky 3000 stop!

Další vyhlídkové lety a zážitky ve vzduchu po celé republice najdete ZDE.